Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Vedlejší produkt postrockové kapely ANATHÉME je nakonec zajímavější, než cokoliv od mateřské skupiny. A ještě bych měl dodat, že tím myslím francouzské ANATHÉME, nikoliv jejich liverpoolské dvojníky. „Poèmes fous pour herbes fraîches“ je vlastně první deskou, kterou vydal Florian samostatně. Pokud se nemýlím, hraje na ní na všechny nástroje a je občas trochu znát, že v nich není úplný profík. Nicméně to mu odpouštím. Má totiž jasnou vizi, jak chce, aby výsledek vypadal, a tu se mu daří naplňovat.
Na desce tak najdete postrockové kytarové hrátky i táhlé žesťové plochy, které pozvolna a nenásilně rozvíjí motivy skladeb, co se obtáčí kolem žánrů jako je postrock, ambient nebo neoklasika. Žánrové vymezení berte s určitou dávkou rezervy. NOTRE DAME DE LA COLLINE je poměrně dost specifickým projektem. I přes neotřelé a téměř symfonické nástrojové obsazení je komorní a velmi osobní. Díky tomu ale na něm vznikají nádherná a malebná hudební místa, která si mě podmanila už při prvním poslechu. Například počátek kompozice „Chronique des Faits Anciens“ je něco opravdu nevšedního.
Florian tu velmi zajímavě pracuje s určitým minimalismem. Dá se to vlastně říci jak o hudbě, tak o obalu. Někdy mám pocit, že je to taková hodně komorní verze GODSPEED YOU! BLACK EMPEROR, ze které někdo odmontoval tak 2/3 nástrojového obsazení. I tak to ale funguje. Jen výsledek není tak hlomozný a monumentální. V tom, jak celá deska pracuje s atmosférou a pocitovostí, ale nijak ochuzeni nebudete. NOTRE DAME DE LA COLLINE jsou důkazem, že i jeden člověk, který se na čas zavře na malé chatě, kde se učí na nové a nové nástroje, vás dokáže velmi sugestivně vtáhnout do svého světa.
Hodně komorní verze GODSPEED YOU! BLACK EMPEROR, ze které někdo odmontoval tak 2/3 nástrojového obsazení.
7,5 / 10
Skladby
1. Les Rivieres du Cerf
2. Chronique des Faits Anciens
3. L'Ecureuil de la Discorde
4. L'Eléphant et la Carapace
5. Sous les Ailes du Serpent
6. La ou sont les Oiseaux
7. Belle Sainte Mort
8. Le Livre des Hymnes
Diskografie
Poemes fous pour herbes fraîches (2021)
DALŠÍ INFORMACE
Vydáno: 2022 Vydavatel: Wild Bless You ! Records Stopáž: 32:55
85 minut soustředění. Plně rozkrýt tuhle náročnou a současně velmi inteligentně poskládanou nahrávku ještě potrvá týdny. Extrémní black/death s neprostupnou atmosférou rozpínající se od PORTAL až někam po ULCERATE. Hluboká, zcela pohlcující záležitost.
Mnoho předchozích alb mi uniklo a ta stará už si nevybavuji, možná proto mi „Darkanakrad“ přijde jako podařený materiál na pomezí melodického death metalu a folku. Určitě je to zábavnější a živelnější než novinka z podobného rybníka lovících ENSIFERUM.
Dát si ve Skandinávii na obal Preikestolen je stejné, jako kdyby našinec použil fotku Řípu nebo Trosek. Za otřepaným obalem se však skrývá zasněná prog-rocková záležitost. Jsou to působivé, a přitom nevtíravé melodie, kde významnou roli hraje piano.
Album, které jde ve šlépějích dva roky starého „God's Country”, ale ve všech ohledech se mnou více rezonuje. Je o něco rychlejší, průraznější a kousavější. Přímá srážka stylu kapel jako DAUGHTERS, HARVEY MILK a třeba i ACID BATH.
Všeříkající název alba. Delší tvůrčí pauza u ostravských rozhodně neznamená změnu stylu. Na to už jsou v tom svém pevně usazeni a z této pozice orchestrují další palbu ostrých songů, kterým opět nechybí odpich a chytlavé motivy. Tradičně dobrá práce!
Zásady sice nepustí, ale psát shout po prvním poslechu tohoto (záměrně) kostrbatého propletence není lehký úkol. Na druhou stranu jsou to stále ti samí GIGAN se svým živelně-technickým a pořád kreativním death metalem. A také i pro mnohé nestravitelným.
Dana Schechter (SWANS) a Tim Wyskida (KHANATE) stvořili pod hlavičkou INSECT ARK další neortodoxní dílo ponořené v drone, sludge a noise rocku. Sugestivní dílo, ale je těžké se v té bažině neutopit.